Boty pro první krůčky

Barefoot botičky pro první krůčky

Výběr prvních botiček je opravdu hodně důležitý, proto si prosím před nákupem pozorně přečtěte co by měla splńovat tato obuv.
  

První dětské krůčky a botičky

První otázka, která vás, jako čerstvé rodiče nejspíš tíží, je jaké botičky vybrat pro čerstvého chodce. Miminko se začalo stavět o nábytek, sem tam něco ujde a ještě stále nemá dost posílené svalstvo na samotnou chůzi. A co s tím? Měli byste nějak zasahovat a miminku pomáhat s chůzí? Nebo mu rovnou nazout botičky, aby se mu zpevnily nožičky?

Určitě NE.

Žádné zpevňování nožiček, žádná kotníková obuv ani šněrování neprovádějte. Na botičky ještě na nějaký čas zapomeňte. Miminku se snažte pomáhat co nejméně a nevoďte je ani za ruce. Nedržte je ani pod ramínky a nepomáhejte s chůzí. Miminko musí posílit všechny svaly na těle, zádové vzpřimovače a svaly na dolních končetinách, aby mu chůze nezpůsobila nějaké poškození pohybového aparátu.

Takže prvochodci ještě žádné botičky nekupujte. Na doma si vystačíte s capáčky, které mají měkkou podrážku a nemají zpevněné kotníky.

Capáčky na doma - první měkké botičky na ven

Dobře a jak to je venku? Napadá vás. Jakmile se dítě rozchodí doma a doma nosí po tvrdém a studeném povrchu capáčky, na kobercích může běhat naboso, začnete dítě pouštět běhat i po venku. Normální je pořídit dítěti boty. Zkuste se ale zamyslet, jaké boty budete dítěti pořizovat. Nechoďte do prvního obchodu s botami ve vašem městě a nejprve si něco nastudujte.

Podle čeho vybírat první botičky na ven?

Podle šířky nožky a to hlavně kolem nártu ale také šířku přední části s prsty.
Podle velikosti palce. Některé děti mají palec výrazně větší.
Podle postavení nohy vůči kotníkům. U sklonu k valgozitě (vbočení) hledejte botičky s pevnějším opatkem (Ne podpatkem)
Podle délky nožky. Nezapomeňte na nadměrek.
Podle typu botičky.
Rozhodně nekupujte boty vepředu úzké, boty s podpatkem nebo botičky s neforemnou a pevnou podrážkou.

Takže jaké tedy?

První boty pro první krůčky byste měli vybírat z modelů, které se nazývají Barefootová obuv. Název BAREFOOT vznikl spojením anglických názvů BARE - bosá - FOOT - noha. Tyto botičky jsou velmi příjemné, mají extrémně ohebnou podrážku a hlavně dostatek místa pro prsty.

Proč ne zvýšený podpatek?

Zvýšený podpatek, i nepatrně, totiž mění postavení páteře vůči podložce. Zkracují se šlachy achilovy na zadní straně holeně, které vedou samozřejmě až k patě a tím pádem se omezuje zdravý vývoj celé končetiny. Nohy pak často jdou tzv. do valgozity nebo se projevují bolesti zad a bolesti hlavy. Rovnováha je vychýlena a břišní svalstvo nemůže vlivem nachýlení pánve a ramínek kupředu správně pracovat. Za následek to má celkově špatný vývoj konstituce těla.

Proč ne úzká špička?

Úzké špičky jsou problém hlavně proto, že neposkytují prostor pro prsty, které jsou zvyklé z chůze na boso vyvíjet pohyb vpřed odrážením se od podložky. Správně vyvinutá chůze vypadá tak, že pata dopadá na podložku jako první, následuje klenba a poslední jsou na řadě prsty. Prsty se odrazí do dalšího kroku. Chůze je svižná a energická.
Měkká. Bez dupání.

Jakmile seberete prstům prostor, začnou se skládat vedle sebe tak, aby se vešly do boty a naprosto se omezí jejich funkce. To, co je svázané, nemůže pracovat a napínat svaly. Prsty se stanou nefunkční, čímž se mění i samotná chůze. Dítě nedopadá na paty, začne tzv. mlátit nohama do země a dupat. Tím si poškozuje svalstvo, chrupavky a ničí si pohybový aparát. Chůze se stane namáhavější, dítě daleko nedojde a je hned unavené. Dostává zabrat i páteř a pánev se opět nachýlí dopředu. Dítě vystrčí zadek, břicho se povolí a nohy začnou jít opět do x nebo se povolují kotníky a dítě "šmajdá".

Proč je problém silná nebo neflexibilní podrážka?

Problém s podrážkou souvisí s body předešlými. Pokud je podrážka významně silnější a není skrze ni cítit podložka, dítě neví po čem chodí. To má za následek nešetrný způsob chůze a brzké přetěžování pohybového aparátu. Citlivost plosky je významně zvýšena a dítě se brzy ostýchá chodit i po travičce. Nechce chodit pak ani po tvrdém nebo nerovném terénu.

Dalším problémem je pozornost vůči překážkám. Dítě, které vnímá podklad pod sebou, jeho strukturu a teplotu (studený v zimě, horký v létě, mokrý, kluzký, matlavý, zrnitý, kamenitý...) si dává pozor na to, jak zvedá nožky a kam šlape. Kdežto děti, které jsou od ranného věku obouvány do pevných botek opět jen mlátí nohami do podložky a vůbec nevnímají, co s nimi dělají. Hodně okopávají botičky samotné, zakopávají, padají a mohou být neustále odřené.